Fotograf se Svinovem v hledáčku.

Životní cesta pana Vlastimila Vrbky započala dne 7. prosince 1924 ve Svinově, kdy se narodil panu Františkovi Vrbkovi a paní Gabriele, rozené Valdrové, a byl s touto obcí už natrvalo spojen. Vyrostl zde: základní školu ( 1-5 ročník) navštěvoval ve Svinově, další ročníky absolvoval na německé škole v Klimkovicích.

Pak se vyučil obchodním příručím v oboru smíšeného zboží, kde odpracoval pět let. V té době bydleli v rodinném domku na Polanecké ulici. Poté nastoupil do Mannesmanky, jak se dnes říká firmě Raven. Po dobu 45 let pracoval ve funkci účetního, mistra i správce vlečky. Jako vedoucí výpravny odtud odcházel v 65 letech do důchodu.  

V roce 1950 se oženil s paní Vlastou roz. Oslzlovou (nar. 11.5.1928). Po válce se manželům Vrbkovým rodina rozrostla o syna Jiřího (1952) a Vladislava (1961) a nadále bydleli ve Svinově se svými rodiči a prarodiči. Po válce, ve které mimochodem jeho rodina obětavě pomohla lidem v nouzi – přechovávali u sebe dvě ženy ruské národnosti – pracoval v Manessmance. V roce 1967 se rodina Vrbkova ze svého domku musela vystěhovat z důvodu výstavby silnice Rudná do dalšího rodinného domu ve Svinově.

Celý svůj život věnoval sběratelství, díky neobyčejné píli a činorodosti zůstala zachována dalším generacím přeměna, kterou nejen Svinov procházel. Snažil se osvětlit minulost, uvádět události na pravou míru, znal věci, o kterých mnozí neměli ani potuchy. V tomto zůstává tato činnost jedinečná. Jeho život se vyznačoval láskou k historii, k tomuto kraji, k místům spojeným s dávnou minulostí a s význačnými postavami. Psal články s touto tématikou a dostal se tak do širšího povědomí veřejnosti. Málokdo ví, že si dopisoval s holandskými přáteli v jejich mateřštině.

Pan Vlastimil Vrbka si první fotoaparát pořídil již před válkou a od té doby nepřestal mačkat spoušť – pokud mu peníze na film stačily. Jeho otec František ze záliby nadšen nebyl, ale když viděl fotografie zachycující např. demolici mostu přes Odru, pořídil synovi lepší fotoaparát. Pana Vlastimila Vrbku bavilo zachycovat dějinné změny, ale také vyvolávat filmy – nejen své filmy, ale i jiným občanům. Ve svých albech zachytil dne 9.6.1939 Sokolovnu ozdobenou nacistickými vlajkami, v roce 1945 příchod vojáků Rudné armády se svinovskými občany, měnící se Mannesmanku, začátek stavby Rudné se slavnostním průjezdem významnými osobnostmi, poslední jízdu spoje Svinov – Klimkovice v roce 1975, poklepání základní kamene dálnice D 47 premiérem Milošem Zemanem v 11/1989, otevření dálnice D1 presidentem Václavem Klausem v 11/2007.

Od 80.- 90. let zaznamenává stavební změny v rekonstrukcích mostu, v dopravě vlaků, autobusů a tramvají, včetně demolice „plata“. každoročně fotil panorama Svinova z věže lihovaru. Fotografie pořizoval výhradně klasickým fotoaparátem. S panem Bohumírem Švejdou spolupracoval při sepisování různých publikací o přeměnách Svinova. Rovněž hrával ve Václavíkově kapele na bicí a trubku.

Obdivuhodná byla jeho fyzická kondice. Do pozdního věku byl vitálním člověkem s aktivním přístupem k životu a se zvídavým duchem.  Pan Vlastimil Vrbka zemřel po krátké těžké nemoci v úterý 19. března 2013 ve věku 88 let.

Sepsala : Ing. Hana Hauptova

Z podkladů :

E15 Magazín : Unikát – Fotky od roku 1939

smuteční řeč – Tomáš Chytil, biskup církve českobratrské husitské

povídání s paní Vlastou Vrbkovou