Stavba katolického kostela ve Svinově se připravovala řadu let. Již v roce 1911 vznikla „Kostelní jednota svatých Jana a Pavla za účelem stavby kostela ve Svinově“, ale ta dlouho nebyla schopna svůj záměr realizovat. Až porubský kaplan P. Ladislav Kubíček (obec Svinov po linii církevní administrativy tehdy patřila do farnosti Poruba) se s rozhodností mladého kněze do tohoto díla pustil a dotáhl je do zdárného konce.
Pro stavbu kostela byl získán parkově upravený prostor, vzniklý při regulaci říčky Porubky, a který velkostatkář hrabě Jan Wilczek vymínil v rámci poválečných záborů půdy jako pozemek určený pro stavbu kostela. Ze tří návrhů byl v roce 1927 vybrán návrh pražského architekta Adolfa Brzotického, který umně propojuje v jeden celek tři základní prvky: klasickou – podélnou dispozici jednoduché chrámové lodi s apsidou, asymetrické průčelí s výrazným trojúhelníkovým štítem a trojitou arkádou a hranolovou, 39 metrů vysokou zvonici.
Finančně byla stavba kryta z několika zdrojů. Největší zátěž nesla výše zmíněná Kostelní jednota, tedy svinovští katolíci. Ti dle svých možností poskytli dary a půjčky, významný a de facto startovací byl příspěvek olomouckého arcibiskupství, část finančních prostředků byla získána jako sponzorské dary na konkrétní účely (kříž na věži kostela, okna, dveře, zvony, varhany) od různých firem ostravského regionu.
V únoru 1928 se začaly kopat a betonovat základy, na svátek sv. Jana Sarkandera v neděli 6. května 1928 se konala slavnost kladení a posvěcení základního kamene. V té době byly již obvodové zdi asi 2 m vysoko nad zemí. Do plechové schránky byl vložen dokument popisující okolnosti stavby, tato vložena do otvoru v připraveném základním kameni, otvor byl zacementován a kámen vložen na připravené místo ve stěně presbytáře rozestavěného kostela.
Na stavbě se s krátkou přestávkou zimních měsíců neustále pracovalo. Odborné práce zajišťovala firma Klimánek ze Svinova, neodborné činnosti zajišťovala Kostelní jednota svépomocí.
Vše postupovalo podle plánu a na jaře 1929 byl stanoven termín posvěcení kostela.
To se konalo v neděli 23. června 1929 a provedl ho olomoucký pomocný biskup dr. Josef Schinzel. Pro kostel byl zvolen titul „kostel Krista Krále“. Tato volba reflektovala soudobou společenskou a hospodářskou situaci v Evropě a nabízela vizi společenského řádu postaveného nikoliv na nenávisti k rase či třídě, ale na křesťanských hodnotách. Svěcení kostela se zúčastnilo dle údajů ve farní kronice několik tisíc lidí a 30 kněží. Od té chvíle kostel slouží svinovské veřejnosti.
Práce tím ale neskončila. Bylo třeba dokončit vnitřní vybavení kostela: kostelní lavice (1930), obrazy Křížové cesty (1930), varhany (1930), kazatelnu (1931), sochu Krista Krále a kamenné reliéfy Panny Marie a sv. Josefa (1931), křtitelnici (1931?), zpovědnici (1931?), vitráže (1930, 1950), zvony (1929, 1942), atd. Prakticky až do současnosti se některé části kostelního interiéru i exteriéru podle finančních možností buď renovují (renovace obrazů Křížové cesty 2018, výmalba kostela 2019) nebo nově pořizují (kamenný obětní stůl 2019).
Jan Larisch, farář
