Rozvoj spolkového života začíná od počátku druhé poloviny 19. století.

V roce 1863 pan Ferdinand Lassale založil v Lipsku Všeobecný německý dělnický spolek, podle kterého byly zakládány další obdobné spolky. Jeho jménem byl nazván první český dělnický tělocvičný spolek v Brně – Juliánově v roce 1894.

Nejdříve to byly spolky obecně užitečné : Spolek dobrovolných hasičů, založen v roce 1889, Čtenářská a hospodářská beseda, založena 18.11.1894, Svaz rakouských kovodělníků, založen v roce 1897. Následně vznikaly různé spolky pro podporu škol, pěvecké, ochotnické, odborné a tělovýchovné. Toto sdružování našich občanů do zájmových skupin, spolků, stmelovalo společenských život v obcích a přispívalo k národnímu uvědomění.

Dělnická tělocvičná jednota (dříve Lassale)

Svaz Dělnických Tělocvičných Jednot byl v českých zemích ustaven v roce 1903 a obnášel 30 jednot a 1796 členů. Ve Svinově byla dne 1. května 1909 založena Dělnická tělocvičná a vzdělávací jednota Lassalle. Čítala 32 členů většinou z dělnických vrstev. Prvním starostou byl František Planka, náčelníkem Antonín Madzia. V roce 1910 byl ustaven dramatický a pěvecký sbor. V létě roku 1911 se konalo ve Svinově první obvodní veřejné cvičení. Nacvičovalo se rovněž v sále Hurníkova hostince. 1.světová válka činnost ukončila, ale po vzniku samostatného státu byla činnost obnovena. Původní název se změnil na Dělnickou tělocvičnou jednotu – DTJ. Členstvo se rozrůstalo a již v roce 1921 byla v Praze uspořádána První dělnická olympiáda. V té době – dne 17.7.1921, se od DTJ odštěpila Federativní dělnická tělocvičná jednota – FDTJ, která byla samostatným spolkem. Svinovská jednota získala v roce 1925 pozemek u Wilsonovy třídy při parcelaci Wilczkova statku a svépomocí si na něm vybudovala hřiště. Ke stavbě plánované budovy Dělnického domu nedošlo pro nedostatek finančních prostředků. Členové totiž pocházeli převážně z dělnické vrstvy a jednota vykonávala svou činnost jen z příspěvků členů. V roce 1932 vznikl při jednotě šachový oddíl, který se po pěti letech sloučil se stejným oddílem TJ Sokola. Dělnická tělocvičná jednota zanikla při sloučení tělovýchovných organizací v jednotný Československý svaz tělesné výchovy – ĆSTV po roce 1948 a již nebyla obnovena.

Tělocvičná jednota Sokol

Vznik tohoto spolu se datuje do roku 1862, kdy byla na území českých zemí založena Dr. Miroslavem Tyršem první sokolská jednota v Praze. Ve Svinově byla TJ Sokol založena dne 25. září 1910. Čítala 35 členů a jejím starostou byl zvolen MUDr. Foltys, který zastával tuto funkci až do roku 1935. Členstvo cvičilo nejprve v sále Hurníkova hostince (nyní prodejna Stračena), později v tělocvičně obecné školy. Nenacvičovala jen prostná cvičení, ale jako vlastenecký projev byl ustaven i ochotnický divadelní soubor. První veřejné cvičení Sokola se konalo v roce 1911 v zahradě hostince u Hurníků. Za dva roky po založení TJ se začalo uvažovat o stavbě sokolovny. Byl založen stavební fond, ale 1. světová válka výstavbu odsunula. Po válce se obnovila činnost TJ nejen v oblasti cvičení, ale i v divadelním souboru, vzdělávacích přednáškách, pěveckém kroužku. Každým rokem byla pořádána veřejná cvičení v prostných, na nářadí, hry žactva a zápasy v házené mužů. Na úspěších se podílel zejména ředitel měšťanky Jan Jandásek, odborný učitel František Pokluda a divadelník Oldřich Váca. Počet členů dosáhl v roce 1928 již 352 členů a TJ Sokol se stal největší tělovýchovnou organizací v obci. Historickým počinem bylo rozhodnutí o postavení vlastní sokolovny. V roce1925 byl zakoupen pozemek a stavba byla z velké části provedena svépomocí za nesmírné obětavosti členů, kteří odpracovali přes 25 000 hodin, na staveništi vyrobili okolo 150 000 cihel. Stavba stála 474 000 Kč a prováděl ji arch. Gajovský. Ke slavnostnímu otevření došlo ve dnech 30. června a 1. července 1928, necelý rok po zahájení výkopů základů stavby. Součástí slavností bylo provedení divadelních představení, veřejné cvičení a sokolská veselice. Vybudování sokolovny a přilehlého hřiště podpořilo činnost oddílu házené. Ten působil amatérsky již v roce 1920, závodně o dva roky později. Na vlastním hřišti dosáhla sokolská házená rozkvětu a opakovaných vítězství v celostátních přeborech. Činnost TJ doplňoval též lyžařský odbor, oddíl stolního tenisu, rekreační odbíjené a šachový kroužek. Úspěchy dosahoval i odbor divadelní včetně loutkového divadla. Tak se sokolovna stala centrem sportovního kulturního i společenského života Svinova. Pořádaly se zde oslavy státních svátků, koncerty, akademie, divadla a plesy. V roce 1934 bylo v sokolovně zřízeno zvukové kino s názvem Hvězda. Tehdejší činnost TJ Sokol byla ukončena německou okupací Svinova.

V roce 1948 se tělovýchovné organizace sloučily v sokolskou jednotu. Později se tato rozdělila na Sokol Slezské lihovary a DSO Baník. Po roce 1949 se Sokol Slezské lihovary změnil na Slavoj Svinov a TJ Baník na TJ VŽKG.

Tělocvičná jednota Orel

K založení jednoty ve Svinově došlo v červenci 1911 pod názvem Křesťansko – sociální Orel. Cílem byla tělesná a duševní výchova mládeže a dospělých v duchu křesťanském a národním. Předmětem byla obdobná jako u jiných TJ, ale kromě toho bylo členstvo zpočátku povinno se zúčastňovat ve spolkovém kroji náboženských slavností v kostele v Porubě, kam Svinov církevně příslušel. Během 1. světové války jejich činnost ustala a obnovena byla až 29. června 1921. Začalo se cvičit v restauraci U Slunce a pak jednou týdně v tělocvičně obecné školy, která již byla vybavena cvičebním nářadím. Členů bylo 39 a starostou jednoty se stal stolař Antonín Strakoš. Součástí TJ byl i pěvecký sbor s nacvičováním písní kostelních i světských. Rovněž i tato TJ měla oddíl házené, jehož první hřiště bylo u lesa Kulí na louce paní Bártové, pak místo od pana Františka Kudělky v prostoru zvaném Svinov-obec, poblíž tratě klimkovické tramvaje. Dne 7. ledna 1923 byl ustaven IV. okrsek Lašské orelské župy Kadlčákovy. Skládal se z místních jednot Orla ve Svinově, Třebovicích, Porubě a Klimkovicích jako pomocný orgán župní rady. Dne 24. června 1934 se konal ve Svinově orelský slet župy Kadlčákovy za velké spoluúčasti sousedních žup. V průvodu šlo asi 3500 krojovaných účastníků, dopoledně byla soužena polní mše. Tělocvičná jednota Orel byla aktivní až do osudového podzimu roku 1938, kdy byla činnosti českých spolků zakázána. Po válce nevstoupila do TJ Sokol a zanikla při sjednocování tělesné výchovy po roce 1948.

Sportovní klub Slezák

Po první světové válce se sportovalo na vesnicích většinou neorganizovaně. Podle zájmu mládeže postupně vznikaly sportovní kluby i na vesnicích. Sportovní klub „Slezák“ byl založen 13. srpna 1922.Ve Vácově hostinci U Mlýna se tehdy sešli příznivci kopané a rozhodli se propagovat kopanou organizovaně. Zakládajícími členy byli : Oldřich Váca, Jan Bárta, Josef Kusák, Patr Kudela, Rudolf Matera, František Šerek, Antonín Foltýn, Rudolf Ryš, František Vařeka, Rudolf Grepl, Josef Grepl, Černý, Josef Šorfa, Vidlička a Miloš Foltys. Jan Bárta navrhl název klubu : S.K.Slezák Svinov s klubovními barvami modrou a bílou. Prvním předsedou byl zvolen Vidlička, dalším pak Oldřich Váca (vedl 50 členů), kterého vystřídal Rudolf Ryš, Vilém Grepl a Jan Bárta do roku 1938. Německou okupací pak spolková činnost klubu a kopané skončila. První hřiště se nacházelo na prostranství před obecnou školou v místech, kde dnes stojí katolický kostel. Před zahájením stavby kostela musel klub hřiště uvolnit a po třech letech se mu podařilo pronajmout louku od občana Friedla na levé straně Staňkovy ulice (nyní Bratří Sedláčků) , která je dnes zastavěna rodinnými domky. Definitivním hřištěm byl od roku 1932 pozemek za měšťanskou školou, který byl propůjčen klubu po jednání s místní školní radou a ředitelstvím Mannesmannovy rourovny. Svépomocí bylo vybudováno škvárové hřiště. Důstojný sportovní areál byl vybudován úsilím všech členů. Finanční prostředky byly získávány ze vstupného, pořádáním společenských akcí a jiných zábav. Zčásti byly pokrývány i ze zápůjček členů a darů příznivců kopané. Ve třicátých letech hrálo „A“ mužstvo Slezáka I.A třídu Slezské župy fotbalové, což byla třetí nejvyšší soutěž kopané. Mužstvo nosilo modro-bílé druhovaná třička, modré trenýrky a štulpny. Dorostenecký dres sestával z bílé košile, modrých trenýrek – původního dresu „A“ mužstva. Po německé okupaci Svinova v říjnu 1938 zanikla organizovaná kopaná a s ní i S.K. Slezák.

Dobrovolná sportovní organizace (zkratka DSO), bylo označení pro sportovní klub používané v Československu od roku 1953.

Po únoru 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovy, v jehož důsledku musely všechny dosavadní tělovýchovné spolky s veškerým majetkem vstoupit do Sokola. Byl také oficiálně zakázán profesionální sport, až na několik výjimek jako dostihy.

V roce 1952 došlo k další reorganizaci: dne 12. prosince byl přijat zákon č. 71 Sb. O organizaci tělesné výchovy a sportu, podle něhož byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) jako nástroj centrálního řízení veškerých sportovních aktivit v zemi. Systém DSO spadal pod Revoluční odborové hnutí a každý sportovec se podle svého občanského zaměstnání musel stát členem jedné z devíti organizací, např. Baník – pracovníci dolů, Lokomotiva – pracovníci železnice. Označení Sokol se nadále používalo pouze pro oddíly venkovské tělovýchovy.

Komplikovaný systém se neosvědčil, v roce 1955 bylo všech devět DSO sloučeno do jedné organizace a v březnu 1957 byl vytvořen Československý svaz tělesné výchovy a sportu jako řídící sportovní orgán, kluby působící v jeho rámci se jmenovaly TJ (Tělovýchovná jednota). Nesly však nadále název původní DSO a některé oddíly se vrátily k tradičním prvorepublikovým názvům.

Ing. Hana Hauptová

Zdroje:

Alfréd Lubojacký : Svinov, z kroniky obce – Ostrava 1965

Bohumír Švejda, Vlastimil Vrbka : Z minulosti Svinova – 1996 agentura ARTHUR

Wikipedie : Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu − Libri 1997